Šťastná kočka v bytě - Laetitia Barlerinová

Když jsem začala číst knihu Šťastná kočka v bytě od Laetitia Barlerinové , byla jsem z ní velmi mile překvapena. Kniha má 128 stran což je na typ této knihy poměrně hodně.  Je v měkké brožované vazbě, která je pevně šitá  a nevypadávají z ní listy. Hned na úvod oceňuji zdůraznění problému příliš brzy odstavených koťat.  Autorka hezky popisuje jaké vady chování a osobnosti u kočky mohou předčasným odebráním od matky nastat.  V následující kapitole se člověk dozví o nejčastějších problémech chování, která mohou nastat a jak snadno takové situace řešit.  Bohužel v tomto ohledu z knihy mám pocit, že autorka bere řešení problémů jako stoprocentní věc a nebere v potaz, že každá kočka je jiná a nemusí to zabírat na všechny jednotně.  Další kapitoly jsou standartní v duchu knížek žije s námi…takže se dozvíte proč kastrovat  jak  zacházet s obézní kočkou, jak to chodí na veterině.  Hezká je opět kapitola o domácích nehodách a o tom co je potřeba zajistit aby se nehodám doma zabránilo. Zase je uvedená přehledná tabulka o toxicitě rostlin, ale i je upozorněno na nebezpečí rozpálených sporáků, tekoucích čisticích prostředků a podobně.  Dále nastává obsáhlá kapitola o zařízení bytu tady bych autorku chtěla velmi pochválit, protože přesně popisuje místa kam uložit pelíšky a vysvětluje i proč je tam uložit. Dále popisuje důležitost škrabadel a vyvýšených míst. Za to autorce velké díky protože ze zkušenosti vím, že to mnozí majitele podceňují.  Co je ale, dle mého soudu velkým kamenem úrazu je kapitola o seznamování dvou nových jedinců.  Osobně nemám ráda používání podpůrných chemikálií u problémů s chováním. Sama používám Bachovy esence, ale ty jsou zcela na přírodní bázi. Autorka zde totiž na všechny problémy v chování doporučuje Feliway  což je vlastně uměle vytvořený kočičí feromon který má kočku uklidňovat. Prodává se buď ve formě difuzéru, nebo spreje. Nejsem si jistá, jestli je správné věcný problém řešit tímto způsobem, ale o tom si udělejte všichni vlastní obrázek. Další takovou kapitolou je kapitola o stresu a depresi. Teď budu z knihy přímo citovat: „ Kočičí senioři jsou citlivější než ostatní a často trpí depresemi, je pro ně příznačná náchylnost k izolaci, ztrátě vitality a nečistotnost. Veterinář jí může po jistou dobu podávat psychotropní látky, které jí pomohou toto špatné období překonat.“    Já nevím, jak to působí na Vás, ale mě osobně vyděsila představa, že kočka která má nějaký psychický problém který očividně někde vznikl a bylo by za hodno jej vyřešit odstraněním problému  by měla být  napumpována  drogami  jen proto, aby se tento problém potlačil. Možná jsem až velká aktivistka, ale neumím si představit, že bych nechala své lidské děti dobrovolně a dlouhodobě na psychotropních látkách. Neřeknu léky proti bolestem u hodně nemocných zvířat, ale toto mi přišlo opravdu šokující. Dále jsem se v knize dozvěděla zajímavou informaci, že každý veterinář je odborníkem na chování koček a pokud si nevíte rady s chováním své kočky, máte jej navštívit. Nechci, nějakým způsobem podrývat autoritu veterinářů strašně si jich vážím, cením si jejich práce a jsou i veterináři, kteří se specializují na kočky a opravdu jim velmi dobře rozumí, ale nejsou tací všichni. Můj strýček byl 50let úžasným veterinářem než šel do důchodu, ale specializoval se na dobytek a o kočkách věděl jen to jak jim píchnout   vakcínu. Takže, tuto informaci berte opravdu velmi s rezervou a pokud si nejste jistí tak spíše vyhledejte  člověka  který se opravdu chováním koček zabývá  a je jeho prací řešit a identifikovat problémy, které kočky mohou mít. Jako například já nebo někteří z mých kolegů. Závěrem bych o knize řekla tolik: Je to velmi pěkně napsaná kniha, ale člověk v ní nesmí slepě věřit všemu.